Nejtemnější hodina
Autor: Barbara Erskinová
Originální název: The Darkest Hour
Nakladatelství: Brána
Počet stran: 437
Anotace: Začíná letecká bitva o Velkou Británii. Je léto roku 1940, Evropa se propadá do válečného běsnění a většina Britů upírá zraky k obloze nad Anglií. Evie Lucasová však má oči jen pro skvělého mladého pilota Tonyho. Čeká ji oslnivá kariéra umělkyně, ale ona ztrácí čas tím, že donekonečna kreslí Tonyho portréty. Chce totiž, aby na něj jeho rodiče měli nějakou památku, kdyby se mu ve válce přihodilo neštěstí…
O sedmdesát let později se čerstvě ovdovělá kunsthistorička Lucy snaží posbírat střípky vlastního života a vzkřísit ho z trosek. K tomu potřebuje odhalit tajemství obestírající jeden obraz právě od slavné malířky Evelyn Lucasové. Bezděky tak probudí dávno zasutou historii, o níž se záměrně mlčí, a přivolá na sebe zlobu těch, kdo neměli a nemají zájem na tom, aby nevyřčená pravda vyplula na povrch. Ve svém již třináctém románu autorka opět střídá dvě časové roviny (ta válečná je částečně inspirována zážitky jejího otce) a jako vždy překvapí čtenáře nečekaným rozuzlením milostného příběhu.
Pro dnešek je tu recenze, ale abych hned nemluvila o hlavním tématu, potřebuji Vám sdělit trochu omáčky kolem.
Zaprvé se chci říct, že já nečtu průběžně, jakože nedělám to, že si vezmu knihu tu přečtu a hned si beru další. Potřebuji nějaký čas i bez knihy. Konkrétně tu knihu, o které se budeme bavit dnes jsem si koupila v polovině minulého měsíce a až do minulého týdne jsem přečetla asi tak padesát stránek. Vždy jsem si lehla do postele, podívala jsem se na noční stolek a ona tam ležela. A tak si říkám, vezmu si ji a začtu se. Myslíte, že jsem to za tu dobu udělala? Ne, nechala jsem ji ležet. Jakmile jsem, ale měla čas, tak jsem se zase podívala na ten noční stolek vzala tu knížku a začetla jsem se a to dost. Za asi pět dní jsem přečetla přes tři sta stránek, což se u mě moc často neděje.
Zadruhé Vám chci říct, že k téhle knize mám takový srdcový vztah, jelikož jsem si ji koupila za moje první vydělané peníze.
Tím by jsem mohla ukončit tu omáčku okolo a pustit se na to, protože předpokládám, že už se těšíte.
Takže ještě jednou dnešní recenze je o knížce, kterou napsala britská spisovatelka Barbara Erskinová. Mezi její nejznámější tituly patří Žila jsem již před staletími a například Dům ozvěn. Tato spisovatelka píše romány s nádechem duchovna a Nejtemnější hodina je moje první knížka od autorky. Musím říct, že začátek mě nijak nenadchnul. Při prvních stránkách jsem si dokonce říkala, že jsem prohloupila, když jsem si tu knihu koupila. Ale jak jsem řekla stačilo překročit prvních padesát stránek a příběh mě pohltil. Titul vydalo nakladatelství Brána, které si vyhrálo s nádhernou obálkou. Celá kniha má 437 stran.
Dostaneme se k příběhu. Odehrává se na pomezí několika let. Ale hlavně mezi současností a druhou světovou válkou tedy roku 1939 a víš. Hlavní postava je malířka Evelyn Lucasová, která žila v Anglii právě v období války. Zažíváme s ní spoustu rozdílných příběhů jejího života. Ty části knihy, které jsou věnovány současnosti popisují příběh jiné ženy Lucy Standishové. Právě ona se rozhodla, že napíše první biografii o již zmiňované malířce Evelyn Lucasové. Celý příběh provádí duchové, což je v některých pasážích trochu strašidelné. Musím uznat, že konec by nikdo nečekal a to beru jako velký klad, protože to se moc často nestává.
Knihu bych hodnotila pěti srdíčky a řadím ji mezi mé nejoblíbenější.
Zaprvé se chci říct, že já nečtu průběžně, jakože nedělám to, že si vezmu knihu tu přečtu a hned si beru další. Potřebuji nějaký čas i bez knihy. Konkrétně tu knihu, o které se budeme bavit dnes jsem si koupila v polovině minulého měsíce a až do minulého týdne jsem přečetla asi tak padesát stránek. Vždy jsem si lehla do postele, podívala jsem se na noční stolek a ona tam ležela. A tak si říkám, vezmu si ji a začtu se. Myslíte, že jsem to za tu dobu udělala? Ne, nechala jsem ji ležet. Jakmile jsem, ale měla čas, tak jsem se zase podívala na ten noční stolek vzala tu knížku a začetla jsem se a to dost. Za asi pět dní jsem přečetla přes tři sta stránek, což se u mě moc často neděje.
Zadruhé Vám chci říct, že k téhle knize mám takový srdcový vztah, jelikož jsem si ji koupila za moje první vydělané peníze.
Tím by jsem mohla ukončit tu omáčku okolo a pustit se na to, protože předpokládám, že už se těšíte.
Takže ještě jednou dnešní recenze je o knížce, kterou napsala britská spisovatelka Barbara Erskinová. Mezi její nejznámější tituly patří Žila jsem již před staletími a například Dům ozvěn. Tato spisovatelka píše romány s nádechem duchovna a Nejtemnější hodina je moje první knížka od autorky. Musím říct, že začátek mě nijak nenadchnul. Při prvních stránkách jsem si dokonce říkala, že jsem prohloupila, když jsem si tu knihu koupila. Ale jak jsem řekla stačilo překročit prvních padesát stránek a příběh mě pohltil. Titul vydalo nakladatelství Brána, které si vyhrálo s nádhernou obálkou. Celá kniha má 437 stran.
Dostaneme se k příběhu. Odehrává se na pomezí několika let. Ale hlavně mezi současností a druhou světovou válkou tedy roku 1939 a víš. Hlavní postava je malířka Evelyn Lucasová, která žila v Anglii právě v období války. Zažíváme s ní spoustu rozdílných příběhů jejího života. Ty části knihy, které jsou věnovány současnosti popisují příběh jiné ženy Lucy Standishové. Právě ona se rozhodla, že napíše první biografii o již zmiňované malířce Evelyn Lucasové. Celý příběh provádí duchové, což je v některých pasážích trochu strašidelné. Musím uznat, že konec by nikdo nečekal a to beru jako velký klad, protože to se moc často nestává.
Knihu bych hodnotila pěti srdíčky a řadím ji mezi mé nejoblíbenější.
Evelin
Komentáře
Okomentovat