Dítě číslo 44

Autor: Tom Rob Smith
Originální název: Child 44
Počet stran: 384
Nakladatelství: Knižní klub


Krásné dopoledne všem, září už se přehouplo v říjen a my jsme přežili první školní měsíc. Dnes je tu další recenze na knihu, kterou jsem měla vytouženou a dlouhou dobu jsem čekala něž jsem se rozhodla ji koupit, což byla velká chyba. Jak už asi víte, jedná se o Dítě číslo 44.



Příběh vypráví o příslušníkovi ministerstva státní bezpečnosti Lvu Dědmidovovi, který má docela vysokou pozici ve své práci. Žije s manželkou Raisou a všem přijde divné, že pořád nemají děti. Sobě a svým rodičům zajistil velmi dobré bydlení a živobytí. 
Jednou se najde mrtvola malého chlapce, syna příslušníka ministerstva státní bezpečnosti, ta to ale chce zamést pod koberec, a tak rozhodla, že se jednalo o nešťastnou náhodu. Lvovi to nepřijde tak pravděpodobně, ale s nadřízenými se přít nechce. Nechá to být. Postupem času se objevují další oběti, ale nikdo si toho pořád nevšímá. Do toho všeho je Lvova manželka obviněna ze špionáže a je nucena odjet s Lvem pryč z Moskvy.



Ani nevím jak jsem se o téhle knize dozvěděla, protože už je to docela dlouho, ale jednou jsem s mojí mamkou navštívila knihkupectví a nechala jsem si udělat kartičku Knižního klubu a s ní jsem dostala padesáti procentní slevu až na tři tituly. Vybrala jsem si Dítě číslo 44 a P.S.. 
Když jsem začala číst byla jsem zklamaná a nedávalo mi to smysl, protože je tam nastíněno několik příběhů, které si na první pohled vůbec nejsou podobné, ke konci ale všechno pochopíte. Nejvíce zajímavý mi přišel samozřejmě život hlavního hrdiny a jeho ženy. 
Když nad tím tak přemýšlím toto je jediné negativum, jiné vážně nemám. 



Co se týče nějakých pozitiv, bylo úžasné, jak autor dokázal nastínit život tehdejšího Ruska za vlády Stalina. Vážně to bylo skvělé na to, že je to Angličan, žijící v Londýně.
Zkusím to nějak shrnout, ale bude to velice snadné a prosté, protože mám jen jedno negativum, a tak nemůžu dát jinak než čtyři srdíčka. Vážně je to velmi dobrá kniha až na pomalejší začátek a určitě ji stoprocentně doporučuji.


Evelin

Komentáře

  1. Mě se tato kniha moc líbila od začátku do konce a dala jsem jí pět hvězdiček. Výborná recenze a nádherné fotky! :)
    Reading With Lucy

    OdpovědětVymazat
  2. Hmm, právě ten začátek se mi líbil. Ty krátké příběhy s dějem MUSELY souviset, proč by je tam taky p. Smith jinak dával, jen sem si vyrvala půlku vlasů, jelikož jsem zoufale nedokázala přijít na to, JAK. Jediné, co mě trošku zamrzelo bylo, že jsem už na 134 stránce tušila, kdo je s největší pravděpodobností vrah. Ale tak stálo za to to dočíst, že jo.
    S pozdravem
    Marta:P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě že ty krátké příběhy do knihy patří jen já bych je tam úplně nepotřebovala. Děj by se dal pochopit i bez nich.
      Evelin

      Vymazat

Okomentovat