Vysněná knihovna v průběhu let

Dnes jsem se rozhodla sepsat něco úplně jiného, než jste ode mě zvyklí. Půjde totiž o to, že vám ukážu vysněné knihovny a k nim křesla, které jsem si přála jako malá, které si přeji teď, a které si budu nejspíše přát za pár let.

A proč bych zdržovala, jdeme rovnou na to.

1, Dítě

Knihovna
Křesílko

Jako každé malé dítě, jsem si přála něco se zvířátkem. Kdyby mi bylo tak o deset let méně tenhle typ křesílka bych si vyprosila (u Ježíška samozřejmě).  A až bych ho měla a sedla si do něj, dívala bych se na dokonalou knihovničku, která by mi mohla zároveň sloužit i jako domeček pro panenky Barbie. Děti chtějí vždycky něco extra, hlavně něco, co jim vydrží tak čtyři roky a pak řeknou, že už jsou na to moc velcí. Tohle znám i z vlastní zkušenosti, ale co bych pro to moje mladší já neudělala, kdybych se mohla vrátit do minulosti.

2, Dospělí

Knihovna
Křeslo

Asi jste si všimli, že jsme vynechala kategorii okolo patnácti až devatenácti let tzv. náctileté, do kterých teda také patřím, ale co si budeme nalhávat, někteří tohoto věku ač knihomolové by si vybrali něco trochu více extravagantního, ale já ne. Proto tu je rovnou nábytek, který bych si vybrala, jak teď tak za cca deset, dvacet, možná i třicet let, ale to upřímně pochybuji, že by se mi ty knihy do této knihovny vešly. Každopádně i z tohoto lze poznat, že můj vkus nábytku bude vždycky sofistikovanější, než u valné většiny mých spolužáků, ale taková už prostě jsem. Každopádně si myslím, že obyčejný ušák jako je tady si přeje snad každý druhý knihomol. Nedivím se. Protože ani já nejsem výjimkou. Napište mi do komentářů, jestli si také někdy toto křeslo chcete pořídit.

3, Starý

Křeslo
Knihovna

Zrovna teď si přijdu opravdu strašně, že jsem napsala Starý, ale nic jiného mě nenapadlo a přeci jenom mluvím vlastně o sobě v budoucnosti, takže si toto označení k sobě dovolit můžu. Pro toto období mého budoucího já jsem si vybrala křeslo, které bude extrémně pohodlné, protože předpokládám, že budu mít opotřebované a skřípající klouby a místo pro odpočinek bude rozhodně potřeba. A pak také nějakou opravdu obrovskou knihovnu, kde tedy upřímně předpokládám, že budu potřebovat takovéto tak tři. 
Když jsme u toho stáří, povím vám, proč chci nejen číst ale i sbírat knihy po celý svůj život. Ačkoliv to hodně lidí považuje za určitý druh nevhodného chování, tak já tuto činnost dělám velmi často. Jedná o podtrhání vět a pasáží v knihách. Proč to dělám, je otázka, na kterou se mě ptá každý druhý a já na ni mám jednoduchou odpověď. Jednak si kdykoliv můžu nějakou knihu z knihovny vytáhnout a přečíst si něco, co se mi třeba líbilo před několika lety. A druhá věc je ta, že jednou po mně nezbude pouze knihovna plná knih bez příběhu, ale knihovna plná myšlenek vypovídajících o předešlém majiteli. Je to něco, co dělá moji knihovnu jen mou. Jaký na to máte názor vy? Píšete si do knih?

Ke každé knihovně patří samozřejmě i doplňky, a jelikož já miluji obrazy, tak jsem si dva, které mě zaujaly, vybrala a teď vám je ukážu.

Kliknutím na obraz se dostanete na e-shop.

Kliknutím na obraz se dostanete na e-shop.

Co k těmto obrazům dodat, jsou dokonalé a myslím si, že ten sofistikovaný, skoro jednobarevný styl nábytku dokonale ozvláštní.

A co je do takových nových knihoven nejdůležitější? No přece knihy. Dnes vám ukážu tři, které si chci koupit a přečíst v dohledné době. Pokud by vám těch dnešních tipů přece jenom bylo málo, dám vám sem i odkaz na můj soukromý WISHLIST na Martinus.cz.

První knihou je Muž z vysokého zámku od Philipa K. Dicka, na kterou se třesu od té doby, co jsem viděla seriál, který je naprosto skvělý. Ale abych byla upřímná, trochu se bojím toho, že je to sci-fi, které vlastně vůbec nečtu. Ale někdy se riskovat musí a já doufám, že mě první setkání s tímto žánrem nezklame.

Po zhlédnutí dalších dvou seriálů z doby Tudorovců a vlastně ještě před nimi, jsem se o toto období začala více zajímat a nakupovat knihy. Tato je od Tracy Borman a vypráví příběh tohoto slavného rodu od    Jindřicha VII. až po Alžbětu I.

Poslední knihou, kterou vám dneska doporučím je Milenec Lady Chatterleyové, která se dá považovat za klasiku. Napsal ji v roce 1928 David Herbert Lawrence. Zajímavostí je, že jednu dobu byla dokonce považována za pornografii, ale předpokládám, že oproti například Padesáti odstínům šedi to nic nebude.

A jsme skoro na konci. Já doufám, že jsem vám dnes dala pár skvělých tipů, a že jste se snad neunudili k smrti. Možná jste si už pár článků tohoto typu v poslední době všimli. A není to náhoda. Před čtrnácti dny mi do e-mailu přišla nabídka soutěže, kterou pořádá e-shop Biano.cz a Martinus.cz. A já jsem dlouho váhala, ale nakonec jsem se rozhodla zkusit štěstí a soutěžní článek je na světě. Na závěr bych právě chtěla poděkovat zmiňovaným e-shopům za možnost se zúčastnit. 

S pozdravem 

Evelin Monde